Mám dobrý pocit.
Ale stejně se bojím, ulehám se strachem zítřka.
Udržet to křehké nic...
Bude to stejné?
Bojím se, chci víc.
Mohla jsem být šťastná
ale nekončící propast, ve které mizí můj úsměv se nechce zavřít.
Co se děje?
Proč to tak musí být?
Kde jsem udělala chybu?
Jak vlk na měsíc v noci výt...
Pláč.
Jsem srab a vím to.
Ale co když bude zítra zase pod mrakem?
Vaše Lady Who
Žádné komentáře:
Okomentovat